6. Dospělý nováček se chce stát skautským vedoucím

6. Dospělý nováček se chce stát skautským vedoucím

Skauting jako výchovné hnutí většinu dospělých zájemců zaujme pro možnost práce s dětmi. Je možné, že tě osloví někdo, kdo dříve s dětmi nebo dospívajícími pracoval v jiné organizaci a chtěl by svoji zkušenost využít. Nejdříve je vhodné společně probrat a sladit představu o výchově a vedení programů. Může se například stát, že bude mít tendenci stavět lesní domečky se skauty či jít s benjamínky na puťák. Může nevhodně využívat odměny a tresty či v dobré víře upírat holkám a klukům prostor pro vlastní realizaci (radši jim ty třísky nasekám, ještě by si tou sekerou ublížili). Je proto vhodné se ubezpečit, že se jeho přístup významně neliší od běžné praxe ve tvém oddíle.

K začlenění dospělého nováčka do vedení doporučujeme využít postup k uzavření dobrovolnické dohody, která je součástí cyklu skautského dobrovolníka. V této metodice se věnujeme u každého kroku specifikům týkajícím se dospělých nováčků.

! Dospělý nováček není vedoucí
  • Plnoletost není zárukou kvalitního vedení. Dospělák bude schopen zhodnotit své schopnosti, takže se třeba nesekne sekerou. Nevíme však, zda je toho schopen i u vedení holek a kluků (které navíc zatím nezná).
  • Skautská výchovná metoda je specifická. Ne nadarmo věnujeme spoustu energie vzdělávání a žádáme dvoustupňovou zkoušku, než někomu svěříme vedení oddílu. Nemůžeme proto očekávat, že nováček, jakkoliv dospělý, ji bude ovládat.
  • Využij dovednosti a nový pohled na věc, se kterým dospělák přichází. Nezapomínej však, že není kvalifikovaným vedoucím a svěřuj mu proto úkoly odpovídající jeho kompetencím. Zajisti mu podporu – nech jej pracovat v tandemu se zkušenějším vedoucím nebo mu poskytuj častou zpětnou vazbu.
  • Než dospělému nováčkovi svěříš samostatné vedení akcí (schůzek, výprav), je třeba mít jistotu, že to bude dělat dobře. Je proto vhodné nechat jej připravit a vést několik schůzek a výprav, na kterých však budeš ty nebo patron, který nováčkovi poskytne zpětnou vazbu a ujistí se, že jedná v souladu se skautskými principy a skautskou výchovnou metodou.

Nasdílejte si vzájemné představy o daném úkolu, pozici, projektu. Dospělý nováček nemusí mít jasnou představu o tom, co práce pro oddíl obnáší. Dopřej mu proto čas vyzkoušet si několik různých dílčích úkolů, aby se mohl lépe rozhodnout a abys poznal, co od něj můžeš očekávat.

  • Podělte se o svá očekávání a obavy. Některá očekávání či obavy mohou vycházet z nedostatečné znalosti skautingu či oddílových zvyklostí. Se zapojením do vedení proto nepospíchej a vyčkej, až se nováček rozkouká. Očekávání a obavy společně zaznamenávejte, abyste se k nim mohli vracet.
  • Pojmenujte konkrétně „náplň práce“ či úkol. Proberte nováčkovy životní zkušenosti a dovednosti a pokuste se najít, čím by mohl nováček oddílový program obohatit – ovšem pouze pokud nehledá odreagování a nechce dělat něco odlišného od své profese. Zedník by se možná raději věnoval myšlenkovým programům než udržoval areál. Účetní si možná rád odpočine od svých čísel a raději natře klubovnu nebo bude s dětmi lítat po louce, než aby se staral o finance oddílu. Neboj se také zeptat lidí z blízkého okolí nováčka na jejich doporučení, jaká role by mu nejvíce vyhovovala. Pokud je podmínkou působení v dané roli získání skautské kvalifikace, včas si tuto podmínku pojmenujte a ujasněte si, zda je to v konkrétní situaci reálné a za jakých předpokladů.
  • Odhadněte časovou náročnost úkolu. Člověk, který nikdy neskautoval, si nedokáže představit, co která činnost obnáší. V nadšení může mít nerealistické představy o vlastních časových možnostech a přislíbit větší zapojení, než je pak schopen zvládnout. Aktivní vedoucí zase může mít nerealistická očekávání na základě vlastního příkladu, aniž by si uvědomil, jak moc skauting prorůstá jeho životem. Buď proto konkrétní v časové náročnosti nejen samotných akcí, ale také jejich přípravy či účasti na radách. Respektuj, že činnost pro oddíl je potřeba sladit s ostatními životními rolemi a povinnostmi. Snaž se nováčka podpořit v udržení rovnováhy mezi nimi.
  • Domluvte se na poskytnuté podpoře. Nejde jen o materiální zázemí pro přípravu (přístup do klubovny mimo skautské akce, oddílové vybavení), ale především o zpětnou vazbu na činnost, kterou nováček vykonává. Rozvoj jeho kompetencí k vedení je asi tou nejnáročnější investicí ze strany vedení oddílu, která se ale může opravdu vyplatit.
  • Zamyslete se společně také nad tím, co tato spolupráce přináší oběma stranám. Je toto očekávání v souladu s motivací nováčka, proč se chce k oddílu přidat? Pokud ne, možná není účast na vedení tou nejlepší cestou.
  • Určete, na jak dlouho dohodu uzavíráte. V případě dospělého nováčka půjde spíše o ujasnění, jak často budete dohodu revidovat. Je to i důležitý signál, který dává najevo, že role nejsou dané navždy, ale lze je obměňovat podle vyvíjejících se potřeb a situace na obou stranách i podle nabytých zkušeností.
  • Společnou dohodu vhodným způsobem stvrďte. Zvlášť pro dospělého nováčka toho bude takhle na začátek celkem hodně. Hodí se proto poslat alespoň e-mail, kde základní dohodnuté body stručně shrneš, ať se oba máte k čemu vracet.
  • Dohodněte se na prvních dílčích krocích a naplánujte první zhodnocení spolupráce. Dospělému nováčkovi to pomůže porozumět, že zpětná vazba je standardní součástí procesu a má mu pomáhat v rozvoji.
  • Představte nového spolupracovníka a vaši dohodu ostatním. V této fázi již ostatní dospělého nováčka jistě znají. Nevědí ale ještě, na jaké podobě spolupráce jste se dohodli. Je vhodné jim sdělit zejména věci, které přímo souvisejí s dalšími vedoucími (např. nováček se bude pravidelně účastnit oddílových rad; bere si pod patronát plnění odborky fotografa apod.).

Zpočátku je vhodné dospělému nováčkovi přidělit podpůrnou roli, ve které bude pomáhat zkušenějšímu vedoucímu (např. patronovi). Tento vedoucí pak může rozšiřovat nováčkovy úkoly a prostřednictvím konstruktivní zpětné vazby jej cíleně vést k větší samostatnosti. V ideálním případě má tento tandem supervizi např. od vedoucího oddílu, který sleduje pokrok dospělého nováčka a pomáhá patronovi. Nováček si tak současně udělá jasnější představu, co práce pro oddíl obnáší a vyzkouší si, zda mu určená role vyhovuje. Osvědčilo se také, když dospělý nováček jede třeba na týden na výpomoc na tábor (např. do kuchyně) – tam může vnímat atmosféru či přístup vedoucích k dětem. V případě zájmu je pak možné ho na zkoušku zapojit i do přípravy či vedení programu.

Pokud je dospělý nováček rodičem člena oddílu, zkus najít roli, ve které se nebudou potkávat. Kluci a holky potřebují prostor samostatně růst bez ochrany rodičů a vedoucí může přítomnost vlastních dětí omezovat. Nehledě na nebezpečí vzniku nezdravých vztahů mezi členy oddílu.

Co když bude chtít dělat věci jinak?

  • Můžeš mu nabídnout kvalitní materiály, které vysvětlují opodstatnění našich obvyklých postupů.
  • Pluralita pohledů je obohacující – pokud nedokážeme obhájit nějakou praxi, zvyk či tradici ve věcné diskusi, máme důvod k přemýšlení a možná k jejich revizi.
  • Doporučujeme poskytnout okamžitou zpětnou vazbu – vycházejme z předpokladu, že jedná v dobré víře a pokud se včas nedozví, že se rozcházíme v představách, jak věci dělat, nemá možnost si to uvědomit a vhodně reagovat.

Co když nám odejde?

Každý může odejít – i vedoucí, který nám v oddíle vyrostl. U dospělého nováčka můžeme vnímat větší riziko, protože jej ještě dostatečně neznáme, není „prověřen“, nemáme k němu důvěru. K tomu mohou posloužit následující kroky:

  • Oťukání se – nedat mu roli hned, ale dostatek prostoru pro ověření, zda to myslí vážně.
  • Teprve při pravidelné účasti v plánovaném rozsahu se ukáže, jak to ladí s jeho rodinnými a dalšími povinnostmi.
  • Dobrovolnická dohoda – rozumí své roli, jsou jasně vymezeny hranice, je možno se k dohodě vracet a ověřovat, zda se něco nezměnilo.

Dospělý nováček chce založit vlastní oddíl

Není to věc nevídaná ani nemožná: vždyť všichni otcové-zakladatelé, od Roberta Badena-Powella přes A. B. Svojsíka až po první zakladatele většiny oddílů u nás, byli vlastně nováčky. Proto měj mysl otevřenou a namísto paušálního odmítnutí „zběsilého“ nápadu se zamysli, jak můžeš nadšence podpořit. Nabízíme pár námětů:

  • Pozvi zájemce na roční stáž ve svém oddílu. Během roku se toho dá spoustu naučit – nasát trochu skautského ducha, naučit se základy skautské výchovné metody a její praktické využití, udělat si představu o administrativě spojené s vedením oddílu a být u komunikace s rodiči.
  • Pomoz zařídit zájemcům účast na vzdělávacím kurzu, kde budou instruktoři mít prostor se jim trochu individuálně věnovat. Výstupem může být třeba konkrétní projekt založení nového oddílu krok po kroku v jejich specifickém kontextu.
  • Zprostředkuj zájemcům kontakt na středisko, které by je mohlo vzít pod svá křídla. Zkus v okruhu svých skautských známých najít někoho, kdo by měl kapacitu se jim věnovat a pomoct jim.
  • Sdílej s nimi metodickou příručku k zakládání nových oddílů (pozn. jaro 2020 – připravujeme) a zamysli se, s čím vším jim můžeš (v rámci vlastních možností) pomoci.

Zakládání nových oddílů se věnuje samostatná sekce na Skautské křižovatce (skaut.cz/novy-oddil). Kromě výše zmíněné příručky k zakládání nových oddílů na ní najdeš další materiály, možnosti finanční podpory, tipy a zkušenosti.

Jak zajistit ochranu a bezpečí dětí

  • Získej reference. Pokud má nováček dřívější zkušenost s vedením dětí, sežeň si kontakt na lidi, se kterými spolupracoval. Zavolej jim a poptej se, jak ho vnímali.
  • Sleduj nováčka při práci. Dej mu za úkol řídit oddílovou hru, rukodělku, práci na táboře nebo jinou činnost náročnou na udržení disciplíny. Sleduj, jak si poradí v různých situacích – sáhne hned po trestech či jiných nástrojích negativní či pozitivní motivace?
  • Využij navrhovaného znění Kodexu jednání dospělých
    (poznámka: podzim 2021 – Kodex právě prochází diskusí v Junáku). Upozorňuje na konkrétní očekávání kladená na jednání dospělých vůči dětem, rodičům, ostatním dospělým v organizaci i vůči organizaci. Vychází přitom z obecných skautských principů, slibu i zákona. Nabízí terminologii, kterou je možno pojmenovat problematické jednání a společně jej řešit.

Cesta dospělého nováčka ke skautské kvalifikaci

Hlavní díl zodpovědnosti za podporu dospělého nováčka na jeho cestě za porozuměním skautingu a skautské výchovné metodě leží na jeho domovském oddílu a středisku. Proto je třeba vhodně volit úkoly a postupně mu svěřovat zodpovědnost, provázet jej a podporovat – zkrátka se mu věnovat. Kvalifikace je potřebná k samostatnému vedení, ideálně by tedy měla přicházet na řadu až ve chvíli, kdy se již nejedná o nováčka. Vždyť složení skautského slibu je podmínkou k vydání čekatelského i vůdcovského dekretu. Motivace k účasti na skautských kurzech by měla vycházet především od dospělého nováčka samotného, lze ji však podpořit vysvětlením skautského vzdělávacího systému a nabídnutím možností, spolu s naším doporučením. Všechny vůdcovské zkoušky a některé další skautské kurzy jsou státem uznané i coby civilní kvalifikace, kterou lze uplatnit i mimo naši organizaci.

Mezi nejdůležitější faktory, které je třeba zohlednit při výběru kurzů, patří časové možnosti dospělého nováčka, jeho i naše očekávání a potřeby a celkové nastavení kurzu (např. nakolik počítá s účastí zralých dospělých nebo umožňuje účast s vlastními dětmi či rodinou).

Čas: Dospělí pracující mívají omezený počet dnů dovolené. Pokud od nich očekáváme účast na letním táboře, může být další týden strávený na kurzu již mimo jejich možnosti. Alternativou proto jsou víkendové kurzy, od kterých však nelze očekávat srovnatelnou úroveň prožitku. Je třeba si proto ujasnit, zda potřebujeme dospělého nováčka především kvalifikovat či jej exponovat skautskému společenství mimo domovský oddíl. V druhém případě by stálo za to umožnit účast na lesním kurzu, třeba (částečným) uvolněním z tábora. Podmínkou získání vůdcovské zkoušky je také zdravotnická kvalifikace. Pokud ji dospělák nemá např. díky své profesi (stanoveno zákonem), znamená to účast na kurzu zdravotník zotavovacích akcí, který obvykle trvá 2-3 víkendy (40 hodin vzdělávání).

Očekávání a potřeby: Skautské vzdělávací kurzy jsou jedinečnou příležitostí poznat skauting mimo vlastní jednotku a navázat vztahy v širším skautském společenství. Doporučujeme proto, aby dospěláci absolvovali kurz i v případě, že hlavní motivací je především složení zkoušky. V dobře odůvodněných případech (např. navrátilci, kteří už jako činovníci dříve působili) Řád pro vzdělávání činovnic a činovníků připouští možnost absolvovat vůdcovskou zkoušku současně se zkouškou čekatelskou, je však třeba to dohodnout s vedením kurzu a příslušnou zkušební komisí. Získání vůdcovské zkoušky tak značně zjednodušíme; je však třeba dále počítat s podmínkou získání zdravotnické kvalifikace a s povinnou absolventskou výpravou z čekatelské zkoušky. Většina kurzů zdravotník zotavovacích akcí, všechny vůdcovské zkoušky a některé další skautské kurzy jsou státem uznané i coby civilní kvalifikace, kterou lze uplatnit i mimo naši organizaci.

Jak se zorientovat v nabídce kurzů

  • Přehled vybraných kurzů vychází vždy ke konci roku jako příloha Skautingu a je samostatně dostupný na Skautské křižovatce v sekci Vzdělávání. Od roku 2019 jsou zvlášť označeny kurzy, kde po dohodě s vedením uvítají i děti účastníků či jsou zaměřeny na starší účastníky.
  • Kompletní seznam je pak v Databázi vzdělávacích akcí (akce se objevují v průběhu roku v okamžiku nahlášení akce na ústředí).

Kromě kvalifikačních či zážitkových kurzů zůstává široká nabídka dalších vzdělávacích akcí menšího rozsahu, které mohou být pro čerstvé činovníky přínosné: Elixír, HelpDesk, Poradní skála, regionální výměny zkušeností a větší akce – to vše může významně rozšířit obzory, poskytnout inspiraci a motivovat k další činnosti.